Obecní úřad
Budišov 360
675 03 Budišov
Tel.: +420 568 875 110
E-mail: obec@mestysbudisov.cz
ID datové schránky: n5zbrsw
Facebook
Starých map je na internetu obrovské množství. Z českých serverů jsou to zejména tyto:
I světové mapové servery poskytují mnoho map zobrazujících území Čech i Moravy:
Zde je několik ukázek výřezů map zobrazujících Budišov a okolí, zhruba v rozsahu mikroregionu Horácko. Úplné mapy lze prohlédnout na stránkách na uvedených odkazech.
Zdroj je uveden u mapy.
1575 Fabriciova mapa Moravy
zdroj: Historické mapy zemí Koruny české
Již na této mapě je vidět Budišov, třebaže trochu přikrášlený. Zajímavé je, že zde je již zobrazena Oslava, Krhov (zde Kirhoff), německy je dnes Kirchhof (hřbitov). Meziříčí je naznačeno skutečně mezi řekami, to jest na ostrově. A je tu ještě původní nelichotivý název hradu Sadek (Zadeck).
1620 Kaeriova mapa Moravy
Zdroj: Historické mapy zemí Koruny české
I zde je Oslava, Sadek již je zobrazen přechodnou formou (Czadeck) a Meziříčí opět na ostrově. Kromě Tasova se vyskytuje i Casov a Čerinosov, pro které je těžko najít vysvětlení. Zajímavá je Pivcova Zhoř v oblasti, kde dnes najdeme Stráneckou i Novou Zhoř. Co jsou Dicky na západ od Třebíče, těžko říci.
1627 Komenského mapa Moravy
Zdroj: Historické mapy zemí Koruny české
Tady už je Sadek zobrazen jako dnes, u Vladislavi chybí l a třeba Jinošov se jmenuje Genschowitz (Jenšovice). Zvláštní je název Rouchovan (Ruchowan).
1645 Bohemia - J. a W. Blaeu
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Zde nejsou zobrazeny Jaroměřice nad Rokytnou, ale třeba Hostim tu je. Co je Bokošt (u Martínkova), těžko říci.
1692 Coronelliova mapa Moravy
Zdroj: Historické mapy zemí Koruny české
Tato mapa dokazuje, že (i) dříve vycházely mapy z těch starších. Kuriózní názvy Casov, Čerinošov, Pivcova Zhoř či Dicky jsme již dříve viděli, stejně jako Walais, Czadeck nebo Asinrov.
1716 Müllerova mapa Markrabství moravského
Zdroj: Mapová sbírka Historického ústavu Akademie věd České republiky
Proslulá mapa Jana Kryštofa Müllera v měřítku 1 : 180 000 byla prvním opravdu kartografickým dílem. Názvy už nám jsou povědomé, zaujme jenom na místě Doubravy mezi Valdíkovem a Budišovem název Mrnia. Další zajímavostí je název Kramohelno pro Kramolín. Ruda se dříve jmenovala Železná hora (Eisenberg).
1770 Bohemiae Regnum - Heirs Homann
Zdroj: University of Alabama Map Library
Důkaz o tom že se mapy opisovaly od jiných, je na této mapě. U názvu Ivančic (Bybenschitz) je očividná záměna E za B, u jména Hluboké zase došlo k záměně o za s.
1800 Sommerova mapa Markrabství moravského
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
Na této mapě, kterou revidoval prof. Karel Kořistka z Prahy, je již Hluboky napsáno správně, stejně jako (mimo ukázku) Eibenschütz. Název Pischello naznačuje, jak by se měl skloňovat název Pyšel (z Pyšelu nebo z Pyšela?) Zajímavý je i název Kojetin, přestože v Müllerově mapě je Kojatin. Že by chybička přece jen unikla?
1802 Karte des Markgrafthum Mähren
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
Zde se objevuje dokonce Kajetein a Pischelka, Wanczitz (Vaneč). Velmi zajímavé je označení Studnic (Studenez) a Studence (Studnitz) - že by záměna? Že se Třebenice jmenovaly Střebenice (Strzebnitz) a Kladeruby měly název Kraderuby (Kradrub), je celkem známo a je to znát i v minulé mapě z roku 1800. Ale i zde se objevuje Kramohelno.
1836 General Post und Strassenkarte
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
Na poštovní a silniční mapě Moravy a Slezska je Sadek označen přívlastkem Nový, další zvláštnosti pojmenování nejsou. Poprvé vidíme nadmořské výšky, ovšem ve vídeňských stopách (0,316 m).
1844 Iglauer Kreis
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
Tady vidíme, jak vypadal v roce 1844 Jihlavský kraj.
1844 Znaimer Kreis
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
Velká část okolí Budišova je zobrazena i na mapě Znojemského kraje.
1848 Zobrazení stavu veřejných škol obecných na Moravě
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
V Jinošově byly v roce 1848 dvě školy, jako ve městech. Hm.
Osová Bítýška byla v té době poměrně velká, škola byla třeba v Rudě a již tehdy v Hodově.
1856 Weilandova mapa Moravy a Slezska
Zdroj: David Rumsey Historical Map Collection
Zde stojí za zmínku jen původní název Krahulova (Kralohof).
1866 Geologische Karte
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
Geologická mapa Moravy a Slezska z roku 1866 se podobá těm dnešním. Kojatín je zde opět uveden jako Kojetin.
1880 Visecí mapa markrabství moravského a vévodství Slezského
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
Zde je výška Svaté hory už v metrech (ovšem s chybou 21 m) a názvy jsou české. Pyšel má nový název (Pyšelec).Zajímavé je, že Náměšť je zobrazena menší značkou než Budišov.
Tato mapa je jednou z nejstarších (ne-li vůbec nejstarší) mapou Moravy s plně českým popisem.
1894 Církevní mapa biskupství brněnského
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
Církevní mapa se zobrazením kostelů a farností od P. Kristina Plodka. Zde je již Kojatín a kromě jmen Pyšelo, Vanč, Střebenice, Valč a Hartikovice jsou již názvy v podstatě stejné jako dnes.
1901 Eisenbahn und Postkarte von Oesterreich-Ungarn
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Vracíme se k německým názvům, ale ne důsledně. V mapě je například Okřischko, či Březina. Na druhé straně je zde i Segengott (Boží Požehnání, dnes Zastávka u Brna). Zajímavý je také název Domabühl (Domamil).
1912 Austro-Hungarian Monarchy
Zdroj: David Rumsey Historical Map Collection
Mapa celého Rakousko-Uherska W. a A. K. Johnstonů v měřítku
1 : 1 642 000 Budišov také zobrazuje. Doporučujeme zhlédnout celou mapu, zobrazuje vcelku všechny země monarchie
30. léta 20. století ČSR - cestovní mapa železniční
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Železniční mapa 1 : 800 000. Zastávka u Brna se zde ještě jmenuje Požehnání Boží.
30. léta 20. století Fastrova automapa ČSR
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Automapa 1 : 300 000 zobrazuje kromě vzdáleností i spád v desítkách %.
30. léta 20. století Kulturní mapa Země české a moravskoslezské
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích
Obrázkovou mapu nakreslil L. Lauda.
1938 ČSR v hranicích z roku 1938
Zdroj: Elektronická databáze českého vojenského opevnění
Mapa v měřítku 1 : 750 000 barevně odlišuje tehdejší okresy, Budišov patřil k Třebíči, Tasov k Velkému Meziříčí - no, to je vlastně dnes stejné.
1943 ČSR v hranicích z roku 1938
Zdroj: Elektronická databáze českého vojenského opevnění
Mapa Protektorátu Čechy a Morava v měřítku 1 : 500 000 se vzdálenostmi mezi sídly v km.
1946 Země Moravskoslezská
Zdroj: Elektronická databáze českého vojenského opevnění
Tato mapa v měřítku 1 : 200 000 se již od dnešních příliš neliší. Další mapy již nelze označit za staré.
1967 World Atlas Austria
Zdroj: David Rumsey Historical Map Collection
Ale přece jenom ještě jedna mapa, i ta už má více než 40 let. Mapa Rakouska 1 : 1 500 000 ze sovětského atlasu světa zobrazuje v okrajové části i Budišov.
Mohlo by Vás zajímat