Kostel
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda pochází již ze 12. století (zachovala se dvě románská okna v jižním zdivu). Podle tradice byl snad založen třebíčskými benediktýny, jejichž poslední opat zde údajně zemřel a byl v kostele pochován (je to ale jen pověst). Ze 13. století pochází gotická sakristie a ve 14. století byla celá loď místo původního plochého stropu goticky zaklenuta (na půdě kostela jsou zachovány gotické oblouky stropu a oken) a nad původní románskou apsidou vznikl gotický presbytář. V roce 1414 majitelé panství Budiš s Kateřinou přistavěli kapli sv. Gotharda. Ta se však nedochovala. Poslední gotickou úpravou byla jižní loď, původně s gotickou klenbou, dnes se štukovou úpravou stropu vytvořenou za hrabat Paarů. Po zřícení stropu následkem požárů byla loď začátkem 18. století barokně zaklenuta.
Renesanční věž byla vystavěna před r. 1524. Na nárožích ochozu jsou umístěny sochy z lasturového vápence v biskupských a opatských mitrách, zobrazující buď neznámé světce, nebo sv. Gotharda (zde chybí i ta pověst). Na věži se ve větru otáčí měděná a pozlacená korouhev s patrony kostela (z jedné strany výjev Nanebevzetí Panny Marie a z druhé strany sv. Gothard s andílky). Výška korouhve činí 4,2 m, šířka 2,5 m a váží 440 kg a je uvedena v České knize rekordů jako největší v České republice. Na věž byla za Paarů původnš umístěna železná korouhev asi podle vzoru Girardilla ve španělské Seville, roku 1982 byla nahrazena měděnou vyhotovenou pasířem Anderlem z Rájce. Po poškození orkánem byla opravena, pozlacena a roku 2011 opět vyzvednuta na věž.. Uvnitř věže jsou tři zvony, z nichž největší byl ulit za pánů z Noskova zvonařem Matějem v roce 1524 a váží 1,3 tuny.
Na výzdobě kostela se podílel vídeňský malíř A. J. Prenner, jehož podpis z roku 1729 se zachoval na západní stěně v boční lodi. K výzdobě kostela patří i obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory, cínová křtitelnice z roku 1672, dřevěné plastiky od Giovanni Giulianiho a oltář se sochou sv. Gotharda (tentokrát nepochybně). V boční lodi je každoročně vystaven budišovský betlém. V roce 2000 bylo instalováno vnější osvětlení kostela.
U kostela stojí kamenné kříže (kenotafy) rodů majitelů panství – Paarů, Barrattů-Dragono a Pötting-Persingů. Nejznámější z nich je v Budišově narozený Emanuel hrabě Pötting-Persing, papežský prelát a zakladatel církevního školství v Olomouci. Okolo kostela se rozkládá hřbitov, obehnaný jedinečnou ohradní zdí s kovovou zdobenou bránou se sochami andělů na pilířích.
Zámek
Kilometr na východ od kostela stála od 13. století gotická vodní tvrz (zachovaly se zbytky v severozápadním nároží zámku), obklopená vodním příkopem. V 16. století přestavěli Berkové z Dubé tvrz na zámek a v 1. polovině 18. století jej barokně upravili Paarové. Zachovala se výzdoba některých sálů a částečně i kaple, kde je však poškozena. V dobrém stavu není ani nejvzácnější část zámku, bohatě vyzdobená sala terrena v přízemí zámku. Všechny tyto prostory nejsou přístupné.
Zpřístupněná je část depozitáře Moravského zemského muzea v Brně, umístěná v části zámku. Jedná se o rozsáhlé sbírky preparovaných živočichů z celého světa.
Roku 2022 městys Budišov otevřel novou prohlídkovou trasu Zámecký okruh, ve které je možné zhlédnout nově zrestaurovanou zámeckou kapli sv. Anny, Antický a Rybářský salonek a vzácnou salu terrenu v přízemí zámku.
Okolo zámku vznikl začátkem 18. století rozsáhlý anglický park se sochami sfing, kamenných váz a dalších děl. Atlas s glóbem původně uprostřed parku je v současné době uložen v zámku. Před parkem stojí sousoší Svaté Rodiny.
Sochy
V městysi stojí mnoho dalších soch. Cestou od zámku ke kostelu můžeme obdivovat Sousoší sv. Václava s anděly od Alexandra Jelínka, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a balustrádou se sochami sv. Floriána, sv. Šebestiána, sv. Antonína Paduánského a sv. Isidora od Štěpána Pagana, vedle sloupu sochy sv. Josefa s Ježíškem a sv. Jana Nepomuckého, všechny z počátku 18. století. Před farou pak stojí socha Panny Marie od Čeňka Suchardy z roku 1883, roku 1990 vyzvednutá na žulový sloup. Před školou je pak sousoší skupiny dětí od Jiřího Marka.
Ostatní památky
Na vrchu zvaném Věterák nad zámeckým parkem zůstala zřícenina větrného mlýna holandského typu z 19. století, dnes nepřístupná, je součástí rekreačního objektu.
V Mihoukovicích stojí kaplička z roku 1898.
K pomníkům. V parčíku pod kostelem stávala socha T. G. Masaryka od Jiřího Marka, odhalená roku 1938. V roce 1962 byla zničena podnapilými vandaly. Snahy o vytvoření její kopie nebyly úspěšné. Nedaleko je památník obětem 1. světové války z roku 1922, později doplněný jmény obětí 2. světové války. U silnice ke Kamenné byl roku 1916 instalován pomník za šťastný návrat ze světové války. U lesní cesty na Brdcích byl v roce 1920 umístěn pomník Jana Chyby.
Kapličky a kříže. U bytovek na Jazírku stojí kaplička z 18. století se sochami Panny Marie. V lese u silnice do Hodova najdeme pilíř s obrazy Madony, sv. Václava a sv.Jana Nepomuckého. Mezi množstvím křížů v městysi i okolí zaujímají zvláštní postavení tři kříže z roku 1891 na nábrší v lese na Brdcích. Zda jsou tři podle počtu křížů na Golgotě, nebo z jiného důvody, lze se jen dohadovat (pamětníci nejsou).
Uprostřed Kundelova stojí u silnice zvoničkaz roku 1876 s nově opravenou stříškou.
Budova budišovské fary pochází z 18. století.
V kundelovském mlýně, původně budišovském, zmiňovaném již v roce 1365 a pojmenovaném roku 1799 podle mlynáře Karla Kundeliuse, se roku 1822 narodila Amalie Malá, matka světoznámého malíře Alfonse Muchy.
