#
#
#
#
#
#
#
#
#
#

Navigace

Obsah

Budišov a okolí na starých mapách

 

Starých map je na internetu obrovské množství. Z českých serverů jsou to zejména tyto:
Archívní mapy ČUZK
Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci
Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích - mapy
Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích - historické mapy

Mapová sbírka Historického ústavu Akademie věd České republiky
Staré mapy českých zemí
Historické mapy zemí Koruny české
Železniční mapy Čech, Moravy a Slezska
Elektronická databáze českého vojenského opevnění

I světové mapové servery poskytují mnoho map zobrazujících území Čech i Moravy:
David Rumsey Historical Map Collection
©2010 Cartography Associates
University of Alabama Map Library

Zde je několik ukázek výřezů map zobrazujících Budišov a okolí, zhruba v rozsahu mikroregionu Horácko. Úplné mapy lze prohlédnout na stránkách na uvedených odkazech.
Zdroj je uveden u mapy.

1575 Fabriciova mapa Moravy
zdroj: Historické mapy zemí Koruny české

1575 Fabricius

Již na této mapě je vidět Budišov, třebaže trochu přikrášlený. Zajímavé je, že zde je již zobrazena Oslava, Krhov (zde Kirhoff), německy je dnes Kirchhof (hřbitov). Meziříčí je naznačeno skutečně mezi řekami, to jest na ostrově. A je tu ještě původní nelichotivý název hradu Sadek (Zadeck).

1620 Kaeriova mapa Moravy
Zdroj: Historické mapy zemí Koruny české

1920 Kaerius

I zde je Oslava, Sadek již je zobrazen přechodnou formou (Czadeck) a Meziříčí opět na ostrově. Kromě Tasova se vyskytuje i Casov a Čerinosov, pro které je těžko najít vysvětlení. Zajímavá je Pivcova Zhoř v oblasti, kde dnes najdeme Stráneckou i Novou Zhoř. Co jsou Dicky na západ od Třebíče, těžko říci.

1627 Komenského mapa Moravy
Zdroj: Historické mapy zemí Koruny české

1727 Comenius

Tady už je Sadek zobrazen jako dnes, u Vladislavi chybí l a třeba Jinošov se jmenuje Genschowitz (Jenšovice). Zvláštní je název Rouchovan (Ruchowan).

1645 Bohemia - J. a W. Blaeu
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

1645 Blaeu

Zde nejsou zobrazeny Jaroměřice nad Rokytnou, ale třeba Hostim tu je. Co je Bokošt (u Martínkova), těžko říci.

1692 Coronelliova mapa Moravy
Zdroj: Historické mapy zemí Koruny české

1692 Coronelli 

Tato mapa dokazuje, že (i) dříve vycházely mapy z těch starších. Kuriózní názvy Casov, Čerinošov, Pivcova Zhoř či Dicky jsme již dříve viděli, stejně jako Walais, Czadeck nebo Asinrov.

1716 Müllerova mapa Markrabství moravského
Zdroj: Mapová sbírka Historického ústavu Akademie věd České republiky

1916 Muller

Proslulá mapa Jana Kryštofa Müllera v měřítku 1 : 180 000 byla prvním opravdu kartografickým dílem. Názvy už nám jsou povědomé, zaujme jenom na místě Doubravy mezi Valdíkovem a Budišovem název Mrnia. Další zajímavostí je název Kramohelno pro Kramolín. Ruda se dříve jmenovala Železná hora (Eisenberg).

1770 Bohemiae Regnum - Heirs Homann
Zdroj: University of Alabama Map Library

1770 Homan

Důkaz o tom že se mapy opisovaly od jiných, je na této mapě. U názvu Ivančic (Bybenschitz) je očividná záměna E za B, u jména Hluboké zase došlo k záměně o za s.

1800 Sommerova mapa Markrabství moravského
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci

1800 Sommer 

Na této mapě, kterou revidoval prof. Karel Kořistka z Prahy, je již Hluboky napsáno správně, stejně jako (mimo ukázku) Eibenschütz. Název Pischello naznačuje, jak by se měl skloňovat název Pyšel (z Pyšelu nebo z Pyšela?) Zajímavý je i název Kojetin, přestože v Müllerově mapě je Kojatin. Že by chybička přece jen unikla?

1802 Karte des Markgrafthum Mähren
Zdroj:
Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci

1802 Mapa Moravy

Zde se objevuje dokonce Kajetein a Pischelka, Wanczitz (Vaneč). Velmi zajímavé je označení Studnic (Studenez) a Studence (Studnitz) - že by záměna? Že se Třebenice jmenovaly Střebenice (Strzebnitz) a Kladeruby měly název Kraderuby (Kradrub), je celkem známo a je to znát i v minulé mapě z roku 1800. Ale i zde se objevuje Kramohelno.

1836 General Post und Strassenkarte
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci

1836 Post und Strassen Karte

Na poštovní a silniční mapě Moravy a Slezska je Sadek označen přívlastkem Nový, další zvláštnosti pojmenování nejsou. Poprvé vidíme nadmořské výšky, ovšem ve vídeňských stopách (0,316 m).

1844 Iglauer Kreis
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci

1844 Iglauer Kreis

Tady vidíme, jak vypadal v roce 1844 Jihlavský kraj.

1844 Znaimer Kreis
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci

1844 Znaimer Kreis 

Velká část okolí Budišova je zobrazena i na mapě Znojemského kraje.

1848 Zobrazení stavu veřejných škol obecných na Moravě
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci

1848 školy

V Jinošově byly v roce 1848 dvě školy, jako ve městech. Hm.
Osová Bítýška byla v té době poměrně velká, škola byla třeba v Rudě a již tehdy v Hodově.

1856 Weilandova mapa Moravy a Slezska
Zdroj: David Rumsey Historical Map Collection

 1856 Weiland

Zde stojí za zmínku jen původní název Krahulova (Kralohof).

1866 Geologische Karte
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci

1866 Geologische Karte

Geologická mapa Moravy a Slezska z roku 1866 se podobá těm dnešním. Kojatín je zde opět uveden jako Kojetin.

1880 Visecí mapa markrabství moravského a vévodství Slezského
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci

1880 visecí mapa

Zde je výška Svaté hory už v metrech (ovšem s chybou 21 m) a názvy jsou české. Pyšel má nový název (Pyšelec).Zajímavé je, že Náměšť je zobrazena menší značkou než Budišov.
Tato mapa je jednou z nejstarších (ne-li vůbec nejstarší) mapou Moravy s plně českým popisem.

1894 Církevní mapa biskupství brněnského
Zdroj: Digitální knihovna map Vědecké knihovny v Olomouci

1984 Církevní mapa

Církevní mapa se zobrazením kostelů a farností od P. Kristina Plodka. Zde je již Kojatín a kromě jmen Pyšelo, Vanč, Střebenice, Valč a Hartikovice jsou již názvy v podstatě stejné jako dnes.

1901 Eisenbahn und Postkarte von Oesterreich-Ungarn
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

1901 Eisenbahn und Postkarte

Vracíme se k německým názvům, ale ne důsledně. V mapě je například Okřischko, či Březina. Na druhé straně je zde i Segengott (Boží Požehnání, dnes Zastávka u Brna). Zajímavý je také název Domabühl (Domamil).

1912 Austro-Hungarian Monarchy
Zdroj: David Rumsey Historical Map Collection

1912 Austro-Hungarian Monarchy

Mapa celého Rakousko-Uherska W. a A. K. Johnstonů v měřítku
1 : 1 642 000 Budišov také zobrazuje. Doporučujeme zhlédnout celou mapu, zobrazuje vcelku všechny země monarchie

30. léta 20. století ČSR - cestovní mapa železniční
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

30. léta železniční

Železniční mapa 1 : 800 000. Zastávka u Brna se zde ještě jmenuje Požehnání Boží.

30. léta 20. století Fastrova automapa ČSR
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

30. léta Faster

Automapa 1 : 300 000 zobrazuje kromě vzdáleností i spád v desítkách %.

30. léta 20. století Kulturní mapa Země české a moravskoslezské
Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

30. léta Lauda

Obrázkovou mapu nakreslil L. Lauda.

1938 ČSR v hranicích z roku 1938
Zdroj: Elektronická databáze českého vojenského opevnění

1938 ČSR 

Mapa v měřítku 1 : 750 000 barevně odlišuje tehdejší okresy, Budišov patřil k Třebíči, Tasov k Velkému Meziříčí - no, to je vlastně dnes stejné.

1943 ČSR v hranicích z roku 1938
Zdroj: Elektronická databáze českého vojenského opevnění

1943 Böhmen - Mähren

Mapa Protektorátu Čechy a Morava v měřítku 1 : 500 000 se vzdálenostmi mezi sídly v km.

1946 Země Moravskoslezská
Zdroj: Elektronická databáze českého vojenského opevnění

1946 Země Moravskoslezská

Tato mapa v měřítku 1 : 200 000 se již od dnešních příliš neliší. Další mapy již nelze označit za staré.

1967 World Atlas Austria
Zdroj: David Rumsey Historical Map Collection

1967 World Atlas Austria

Ale přece jenom ještě jedna mapa, i ta už má více než 40 let. Mapa Rakouska 1 : 1 500 000 ze sovětského atlasu světa zobrazuje v okrajové části i Budišov.